Kopiščarjeva pot 2300m - Prisojnik
účastníci expedice: Richard Běloch a Honza Ros
Předpověď počasí „Windy“ ráno hlásila déšť do 8:00 a následné trhání oblačnosti v místě výstupu. Po třech dnech dešťů to byla první optimistická výzva. Z našeho letního sídla, horské chaty ve vesničce Četena Ravan, jsme vyrazili v 6:00 autem směr Triglavský národní park.
Plán trasy:
Příjezd na místo startu těsně před 7:45 – prší jako prase!
Čekáme v autě a popíjíme kafe. Těsně po 8:00 déšť opravdu ustává a my vyrážíme mezi drobnými kapkami vstříc k nástupu vrcholu.
Přicházíme k nástupu na via ferratu Kopiščarjeva pot, kde potkáváme dva Rakušany, kteří mají stejný cíl. Seznamovací doušek šnapsu a necháváme mladé Rakušáky jít první v domění, že jim asi nebudeme stačit, ale hned po první části ferraty je musíme předejít. Začíná zase pršet.
Kluci z Rakouska cestu vzdávají a sestupují zpět. Naše těla, třemi dny znuděná čekáním na počasí, cestu k vrcholu rozhodně nechce jen tak vzdát a pokračujeme vstříc Prednjemu oknu.
Poslední část ferraty skrze okno je jak lezení ve vodopádu. Železné kramle jsou studené jak v zimě.
Zrada, nad oknem už prší horizontálně a nárazový vítr odhadujeme na 50-60km/h, schováváme se v závětří s promrzlými prsty a proklínáme aplikaci „Windy“.
Počasí nás definitivně zastavuje ve 12:30 ve výšce 2300m, kompletně promočení sestupujeme přímo z okna dolů k Tičarjev dom na vršku.
Prisojnik nám tentokrát svůj vrchol prostě nechtěl ukázat, každý den hold není posvícení a je třeba se poklonit před obrovskou mocí přírody a svou cestu včas změnit.
Skutečná trasa:
Foto stojí zaprd tak tu není :-(