Účastníci akce: Honza Ros, Zdeněk (Háček) Hák

Termín 9/2022

7.9.  start 14:30  cesta do Saas Fee s přespáním na Furkapass (2429m)

Předpoklad, že se dostanu na Furkapass kolem jedné ráno se bohužel díky dopravní situaci nevyplnil a na parkoviště ve výšce 2429mnm, se záměrem získat první aklimatizační výšku, jsem dorazil až 3:30.

Od 3:00 až téměř do 8:00 lilo jako z konve a zvuk deště na karoserii auta rozhodně nebyl uspávající.

8.9. Výstup na  Jegihorn 3206mnm sestup a přespání na Weissmieshütte (2.726mnm)

Po cca dvou hodinách spánku vyrážím na místo setkání do Sass Fee. Kolem 11:00 se konečně setkávám s Háčkem. Dáváme seznamovací pivko a následně probíhá balení na první aklimatizační trek.

S ohledem na můj spánkový deficit volíme cestu lanovkou do stanice 2.400mnm a odtud přímo na vrchol Jegihorn. Výstup mě dává pěkně zabrat, dostávám pěkné motolice a musím často zastavovat a prodýchávat. Háček si mezi tím vždy v klidu bouldruje na balvanech podél cesty. Zhruba za 2,5h jsme na vrcholu. Dáváme první společné vrcholové foto a sestupujeme do chaty Weissmieshütte.  (780m hore – 440m dole)Společná večeře a jde se hned brzo spát.

9.9. Výstup na Lagginhorn (4010 m)  sestup a přespání na Weissmieshütte (2.726mnm)

Budíček v 5:30 snídaně a v 6:30 startujeme na druhý aklimatizační výstup. Postupuju opět děsivě pomalu. Poslední třetinu se zkoušíme navázat stejně jak na následující výstup Matterhornu. Psychologicky mě to donutí zrychlit a vrcholu Lagginhornu dosahujeme kolem 11:00. Foto s vlajkou ve větru cca 30km/h, a měl jsem co dělat, aby mi ta vlajka neuletěla. Začátek sestupu zkouším jak chodit v mačkách po suché skále, po pár desítkách metrů si na to děsivé skřípání zvykám a dokonce bych řekl, že v některých případech cítím i větší jistotu. Sestupujeme čím dál rychleji a s klesající výškou se cítím čím dál líp.  (1214m hore – 1214m dole). Háčkovi haprují data a musí dolů do Sass Fee vyřešit svoje záležitosti. Já v rámci aklimatizace zůstávám na chatě ještě přes noc.

10.9. Sestup do Sass Fee a přejezd do Zermattu výstup na Hörnli Hutte  (3270mnm)

S ohledem na fakt, že moje aklimatizace neprobíhá podle mých představ, rozhoduju se pro „Recovery day“ a šetřím síly na finální výstup. Ránko snídaně na 7:00 sestup k lanovce a sjezd do Sass Fee . Přebalování vercajku - Háček mi nabídl jeho lehoučké boty na výstup (chvála bohu mám stejnou nohu), které opravdu vítám protože v těžkých LaSportivách nepál evo by to bylo opravdové peklo. Přesun do Täsh na vlak do Zermattu. Lanovkou ze Zermattu do Schwarzsee  (2583mnm) a odtud do Hörnli Hutte pěšo. (751m hore – 440m dole). Chata je celkem narvaná a tentokrát nespíme s Háčkem ani ve stejném lágru. U večeře potkáváme české horolezce, kterým udílí Háček cenné rady k zítřejšímu výstupu. Proběhne hláška o tom esli se stihne lanovka ze Schwarze dolů, která poslední jela v 16:40. Rozhodně jsem neočekával že výstup a sestup by měl trvat tak dlouho, ale tato informace mě začala trochu hlodat, že jsem pomalý a nestihnem to. Kolem 20:30 se chystám ke spaní a přichází dvojice ve výstroji se zničenými výrazy a během pár chvil zjišťuju, že je to pár z Čech. Následně od nich přichází šokující informace, že se teprve vrací z Matterhornu, na který vyrazili v 5:00! Tak toto mě taky moc nepovzbudilo a z těžkou hlavou jdu spát.

11.9. VÝSTUP NA MATTERHORN (4478mnm) pres hřeben Hornli  ...Sjezd do Zermattu.

Budíček 4:00 vše nachystáno večer,  jdu se mrknout ven, v čem vyrazím. Kosa není (5°C), tak jen v mikině a zbytek cpu do vrcholáku. Velký bágl házím do šatny, a pak rychle ke snídani 4:30, aby mi to nikdo nesežral, protože dle rady Háčka „kdo přijde pozdě, má tak akorát vločky Vole“! V průběhu snídaně se zamyká chata a na vrchol se pouští skupinky dle předem stanovených časových prodlev.  V 5:00 se dostáváme na řadu a jdeme pomalu k nástupu. Pár minut čekání než na nás přijde řada na konopném laně pod madonou. Po 300vm mě pomalu dochází dech a hlásím se o drobný odpočinek. Háček: „Jó ještě 10m a bude tam plácek“. Dalších 300vm a plácek furt nikde! Svítá dáváme mačky a já hekám jako při posledním stádiu tuberkulózy.  „Tyvole Hooku potřebuju se vydýchat!“ Jo ještě tady kousek, 10m, už jsme u Solvay bivaku. Funím jak lokomotiva a kašlu jak těsně před smrtí. Háček po dvou minutách u Solvay: „Ták dobrý? Jdeš celkem na hraně, tak deme, ať si tu může zas někdo odpočinout.“  Nic už neříkám, dupu, lezu,  a už jen slepě a poslušně provádím Háčkovi pokyny a najednou…. Háček: „Tak vole už jsme těsně pod vrcholem“. Já: „Kde jako, šak nic nevidím!“ Zvedám hlavu a vidím černou sochu pod vrcholem. Pár kroků a jsme na vrcholovém hřebínku – naprostá euforie! Je 9:20 čumím jak péro na hodinky!  Na hřebenu fouká tak cca 60-70km/h tak se ani nesnažím vytahovat vlajku, a už vůbec mě nenapadlo jít na Italský vrchol ke kříži.  Pár foteček a rychle do závětří.  Rychlosvačinka pod vrcholem a pádíme dolů, co to jde. Kde může tak mě Háček spouští a stejnou rychlostí slézá za mnou. Zpátky na chatě jsme v 13:00. Paráda lanovka nám neujede! Dáváme colu a balím velký bágl. Hlava mě ještě nepobírá, že Matterhorn mám za sebou. Sbalen a valím na Lanovku, Haček že mě doběhne.  Seběhnu ke Schwarzee a jdu si rychle na pivko. Háček nikde, tak píšu, že čekám tam. Po pár minutách odpověď, že je už v Zermattu. Tak platím a valím dolů. Setkáváme se až v Täsh na nádraží. A frčíme do kempu v Randa. Sprcha po takové době byla naprostý balzám. Háček vytahuje obálku a dává mi ji s gratulací do ruky. Otevírám a vidím pamětní certifikát o výstupu – paráda! Dáváme pokec u dvou oslavných lahváčů. Háček má plán na zítra vyběhnout sólo ze Zermattu Matesa znova! ….no úplný blázen! Loučíme se spolu proto rovnou jak dem na kutě do svých automobilových nocleháren.

12.9. odjezd domů

6:00 vstávám a za 15hodin jízdy jsem opět doma ve Strážnici.

Poděkování:

V první řadě děkuji manželce a dceři, že mě pustili z domu ;-)

Obrovské díky Háčku, že si mě tam na horu tak rychle vykmasil!

Veliké díky pro Karla Rouse za přímý peněžitý dar na tuto expedici.

Závěr:

Jesli chceš s jistotou vstanout na vrcholu Matterhorn zavolej Háčkovi ten tam vytáhne snad aj slona! skihacek@seznam.cz

Aby si člověk výstup v klidu užil doporučuju rozhodně delší aklimatizaci!

Rozhodně si neber těžké boty je to v nich peklo!

Fyzická a technická příprava 9 měsíců:

Běh : celkem 950km 10.000vm  

Test: skokanský můstek v popelkách 16x hore dole za 3h - (1264vm)

Výtupy: Bivaco Rossi 3700m Roccia Nera - 4075m, Pollux - 4092m, Jegihorn 3206m, Lagginhorn 4010m

Lezení skalní +5

Náklady:

Vybavení:

Pevná výstupová obuv, Trailová obuv, Mačky, Oblečení jak do tepla, tak do mínusu

Čepice, Rukavice, batoh, spacák, karimatka

Přilba, Cepín, trek hole, brýle ledovcové, úvazek, odsedka