Účastníci expedice: 

Halis – Vedoucí expedice/autor reportu

Ros – Předseda THK / barman Long Island drinků

Brojlís – Vedoucí proviantu - šerpa, zásobovač - voda / palivo

Akira – Trhač / hlídač

 Den 1

10,5 km

765 m hore

82 m dole

 Příjezd na parkoviště u vodopádu Bystro lehce po půlnoci. Pár piv na oslavu příjezdu, štamprla a jde se spát.

Vstáváme pomalu po 7mé, snídaně a než se vybatolíme je 9:30. Vyrážíme vstříc opuštěnému pohoří Polana.

Zhruba po 30 minutách přicházíme k vodopádu Bysto. Se svými 23m to není žádný drobeček a je nejvyšší na Polaně.

Natěšený cvakám fotku za fotku v korytu potoka a najednou prásk a ležím jak dlouhý, tak široký ve stejnojmenném  potoku jak název vodopádu. Naštěstí nic vážného, jen oděrky na rukách, loktech a rameně. Po očištění rány a nutné desinfekci vyrážíme na horský hotel Polana.

Horský hotel Polana, obrovský komplex se zajímavou historií. Funkčně zůstaly jen 3 procenta, ale i bufet s kávou, pivem a sladkostmi potěší. Navíc je otevřený 7 dní v týdnu. V bufetu se nevaří, proto vytahujeme vařiče a zeptery a před hotelem vytvoříme improvizovanou kuchyni. Potkáváme pár, který jde Rudnou magistrálu. Začínali na bodě Stolica před 7mi dny. Bravo jim!

Odcházíme kolem 15:00, nevyjde nám přijít na chatu pod Hrbom, která je stejně obsazena a tak by nás neubytovali. Počítáme se spaním venku a kolem 17:00 přicházíme k vyhlídce Katruška.

Ze západní vyhlídky Katruška je vidět celá kaldera kráteru Polany a z východu je výhled do dálek a nekonečných kopců Slovenského rudohorí. A tam dnes budeme spát.

Na večeři houbová smaženice ze suchohřibů, které jsme našli po cestě.

Velké vypichnutí patří Brojlísovi za dodávku vody ze studánky bez které by bylo ouvej a nemohli bychom mít večer na zahřátí Long Island drinky (improvizovaný velický čaj)

Den 2

25km total

554m hore

963m dole

 Před šestou nás probouzí krátký déšť, po kterém znovu usínáme. Po snídani a vysušení vyrážíme v 10:45 ostrým tempem (asi dohnat to co jsme proseděli na Polaně ????)

Po telefonní komunikaci s chatou pod Hrbom zjišťujeme že mají otevřeno jen pro ubytované a že nám nic nedají nic na jídlo ani občerstvení. Měníme plán a otáčíme v sedle Jesenová doprava na zelenou. Nový cíl je salaš Obrubovanec. Rychle klesáme k vodní nádrži Hronček. Nacházíme první medvědí trus. U vodní nádrže Hrončok je starý železniční most, ze kterého zbyla jen kostra. Důvod výstavby vodní nádrže i železnice si případně vygooglujte. Celkem zajímavé.

Vaříme oběd a následně nabíráme ztracené metry zpět. Po vyjítí z lesa se ocitáme na rozkvetlých horských loukách kolem kopce Zákĺuky odkud je krásný výhled na Nízké a za nimi Vysoké Tatry. Po hodině a půl chůze po horských loukách přicházíme do cíle, na salaš Obrubovanec.

Nádherná salaš s novou střechou, o kterou se stará místní spolek nadšenců za podpory vesničky Sihla.

Nová střecha zachránila kostru salaše, která byla postavena v roce 1857. Salaš Obrubovanec je ve výšce 980m.n.m. Pod srubem je studánka. Na večeři pečeme něco na způsob živáně v ešusu. Cibule, slanina, klobáska, houby a brambory.

Mňam a pár Long Islandů na dobrou noc.

Den 3

22 km

917 m hore

819 m dole

 Z krásného salaše Obrubovanec odcházíme rovnou do vesničky Sihla do hospody. Letíme, otvírají totiž v 10:00 a chceme být první.

To se podařilo, máme čas jen do 13:00. Pak musíme vyrazit na útulnu pod Vartou. Za tři hodiny jsme stihli vše včetně nakoupení zásob v místním obchodě. Došel nám čaj a cukr potřebný na Long Island drink.

Přesně ve 13:00 se s radostí zvedáme z hospody a jdeme po zelené do prudkého kopce, kde se následně napojujeme na červenou hřebenovku Rudná Magistrála.

Na závěr prudký stoupák na Klenovský Vepor, druhý nejvyšší bod Polany. Vyhlídku s Janošíkem a jeho truhlou s pokladem nelze minout. Chvíli jsem přemýšlel, jestli nebyl Jánošík i námořník. Samozřejmě díky té truhle, že.

Následuje sestup, který se dá klasifikovat jako férová VHT.

Útulna pod Vartou, která byla zapojena do bojů a logistiky SNP, by zasloužila trochu poopravit. Má již novou střechu, ale ve uvnitř by to chtělo šikovné ruce. Kamna jsou zcela nefunkční, škoda, byla by paráda se tudy projít v zimě a na chatě se ohřát. Vedle útulny Varta je chata lesů SK o dřevo se nemusíme bát. Pod chatou je studánka. Tohle je luxus, který máme dva dny po sobě.

Útulna Varta je od nebližší civilizace hooodně daleko, po soumraku je na nebi tolik hvězd že jde z toho hlava kolem. Mléčná dráha je též jasně vidět.

Děláme večeři, pár Long Islandů a jde se spát do sluncem vyhřáté útulny Varta.

 Den 4

Total 15km

183m hore

528 m dole

 Při snídaní domlouváme dnešní strategii. Restauraci Zbojská vezmeme útokem a dobijeme ji dlouhým pobytem. A tak se taky stalo.

Cesta do restaurace byla zpříjemňována výhledy na skálu Klenovský Vepor, kudy vedla naše včerejší trasa. Polovina trasy vedla po lesních pěšinkách, následuje asi 7 km po šotolině lesem až po rozhlednu Zbojská, která patří k restauraci. Jezdí k ní červený autobusovláček s turisty. Je postavená na louce, která je poseta Konikleci. Romantika.

Samotný pobyt v restauraci je moc faň.

Potkáváme se s Markem a jeho rodinou. Marka jsem neviděl 2 roky, seznámili jsme se na cestě SNP při přechodu Nízkých Tater.

Veselá cesta z restaurace je plná zpěvu. Jde se na vlakovou zastávku Zbojská, kde přespíme.

Usínáme dřív, než řekneš rybezlo-vanilková buchta.

 Den 5

Cesta vlaky

Zbojská - Brezno

Brezno – Bánská Bystrica

Bánská Bystrica – Zvolen

Zvolen – Dětva

 Oběd v Dětvě, opět setkání se Markem a vyfasování pul litru režné.

Po cestě domu se stavujeme v Prievidzi za kamarádem z SNP Mišom a jeho rodinou.

Příjezd ve 20:30

 Závěr

 Po celou dobu „expedice“ ve dnech 22-28.9.2021 bylo stabilní počasí. Přes noc cca 10°C, přes den cca 22°C s minimální oblačností. 

Žádné divoké šelmy, i přes prozaický název výletu „po stopách medvědů“, jsme neviděli. Nebylo ani v plánu se s nimi setkat. Stop, že divoké šelmy v pohoří Polana jsou, jsme viděli dost a dost.

Nedotčená příroda CHKO Polana nás učarovala svou krásou. Její přidanou hodnotou je malá návštěvnost turistů a její velikost.

Polanské lazy, samoty roztroušené všude kolem na vás dýchnou myšlenku, jak jen se tady mohlo kdysi dávno žít. Salaše jako je Obrubovanec se stávali místy kde salašníci pobývali celé léto se stády ještě v nedávných dobách.

Cíl „expedice po stopách medvědů“ hora Stolica, kde končí Rudná magistrála dokončíme příště a to v termínu 22-28.9.2022

 Fotoreport zde